Každé velké prázdniny jezdil s koňmi do Sadský na jezero, kde si přivydělával jízdami na koni. Přes den se jezdilo na vyjíždky okolo jezera a lesem. Navečer se plavilo a krmilo. Bylo to nádherné!
Jeden krásný den nám ten pán řekl, abychom nasedlali, a že jedem na vyjíždku do lesa. Jelo nás dohromady pět. Bylo nádherné počasí. Právě jsme vjížděli do lesa, když slyším povel: "připravte si koně na klus", na to jsem se moc těšila.
Klušeme písčitym terénem z kopečka do kopečka a zase ten povel: "Přiravte si koně na cval"... zavolám na moji kamarádku, která jela přede mnou: "vždyť já ještě neumím cválat", ale vtom jsem ucítila jak kůn naskočil do cvalu! Držela jsem se ho jako klíště, ruce jsem měla za chvilku zpocené od sedla. Už jsem si i říkala, že asi brzy spadnu, ale vtom uslyším: "HOOOUUU". Zhluboka jsem si oddechla - byla jsem v tu chvíli hrozně ráda, že jsem nespadla.
Pak jsme už necválali, jenom klusali a krokovali. Za tento zážitek jsem moc vděčná a jsem moc ráda, že muj první cval se uskutečnil na vyjíždce a ne na jízdárně!
Autor: Tereza hradecká