Koníci

konici.ufonek.net

O koních, pro koně, s koňmi...


Počítadlo:
Počítadlo

Hipocentrum Koryčany
Internetový psí a kočičí útulek, útulky z celé ČR
Horses Online
Bodyskal.cz
EQUISERVER.eu - server o koních a pro koně

Časopis Koně & hříbata

Historie Velké pardubické

Vloženo: 14.10.2005, Autor: Zuzule
Jak je všeobecně známo, vznikla Velká pardubická z tradice parforsních honů, které měly u šlechty v minulém století obrovskou popularitu. Rozšířil se hlavně anglický způsob honu, který byl spojen s překonáváním přírodních překážek, probíhal mnohem rychleji než původní francouzský hon a zvěř při něm byla na konci honu vždy ušetřena pro další štvanici.

U nás propagoval parforsní hodiny především hrabě Oktavián Kinský, který dovezl z Anglie originální smečku psů i s psovodem a v roce 1936 uspořádal první hon na jelena.
V Pardubicích vznikla v roce 1841 z iniciativy knížete Františka Lichtensteina Pardubická honební společnost. Okolí města bylo pro hony jako stvořené, a tak není divu, že se zanedlouho staly podzimním setkáním společenské smetánky z domova i ze zahraničí, hlavně v letech 1872?1877, kdy vedl hony kníže Fürstenberg.

Dalším impulsem pro vznik Velké pardubické byla také Grand National v Liverpoolu, jejíž první ročník se běžel v roce 1936. V témže roce také vznikl v Praze Český závodní spolek pro Čechy a Moravu a juskutečnil se první veřejný dostih, match Oktaviana Kinského s hrabětem Renardem.cválající kůň
Dostihy pořádala také Pardubická honební společnost, poprvé v roce 1842 v okolí vesnice Trnová. Později se dostihy konaly také ve Studánce, Rábě, Nemošicích a Chlumci nad Cidlinou. V prostoru dnešního pardubického závodiště se dostihy poprvé uskutečnily 7.?8. října 1856.
Vzrůstající obliba Grand National přinesla ve druhé polovině minulého století rozmach překážkových dostihů v celé Evropě a přivedla také členy Pardubické honební společnosti na myšlenku uspořádat velký překážkový dostih, avšak na dráze a s překážkami zcela odlišnými od evropských zvyklostí. Organizační komise ve složení Max Ugarte, Emil Fürnsternberg a Oktavián Kinský pracovala rychle, a tak byl první ročník Velké pardubické steeplechase odstartován již 5. listopadu 1874. Prvním vítězem se stal šestiletý Fantome s jezdcem Sayersem německého barona von Cramma.

Některé další mezníky v barvité historii Velké pardubické, jak je zaznamenal historik dostihu Miloš Svoboda:

1878 ? Plnokrevný valach Brigand se stává prvním trojnásobným vítězem dostihu, když předtím triumfoval v letech 1875 a 1877. K vítězství donesl rekorní váhu 84 kg.
1880 ? Po čtyřech ročnících odběhnutých jako Velká steeplechase je dostihu definitivně navrácen název z roku 1874 Velká pardubická steeplechase.
1890 ? První vítězství českého trenéra v dostihu. Vítězného Alphabeta připravoval trenér Dobrovský.
1902 ? O první vítězství českého jezdce se zasloužil Ulrich Rosák na hřebci Jour fixovi. Tato dvojice prvenství zopakovala i o rok později.
1909 ? Ze tří startujících nedokončil dostih ani jeden kůň.
1923 ? Doposud handicapová propozice dostihu byla změněna na dostih s vahou podle stáří. Vítěz Landgraf II utvořil časem 13:29 rekord dostihu.
1926 ? Přes čtyři pády vítězí klisna All Right II s kapitánem Rudolfem Poplerem.
1927 ? Černý rok dostihu. Zahynuli čtyři koně, včetně All Right II a Landgrafa II. V dostihu startovala poprvé žena, Lata Brandisová, která s Nevěstou obsadila páté místo.
1930 ? Druhé vítězství kpt. Poplera v sedle Gyi Lovam! v rekordu dráhy 12 min. Lata Brandisová skončila čtvrtá. Uskutečnil se první rozhlasový přenos ze závodiště.
1932 ? V posledním dostihu dne, memoriálu Kinského, padl kpt. Popler s koněm Ella na 80 cm vysokém dvojbradlí a při převozu do nemocnice zemřel.
1937 ? Poprvé (a zatím naposled) v historii Velké zvítězila žena, jak jinak než Lata Brandisová, na klisně chlumeckého chovu Normě. Vítěz z předchozích dvou let Herold padl na Taxisu, jeho jezdec však přes zlomenou klíční kost nasedl a dostih dokončil jako třetí. Po průjezdu cílem se zhroutil bolestí.
1946 ? Na 60 000 diváků sledovalo první poválečnou Velkou pardubickou, které předcházely rozsáhlé úpravy válkou zničené dráhy. Bylo třeba zasypat 41 kráterů. Favorizovaný Svatopluk čtyřikrát vybočil a jednou zabloudil, což stačilo jen na druhé místo za Titanem s Milošem Svobodou. Vítěz byl připravován jako kůň všestranné způsobilosti.
1947 ? Vítězství francouzského Rayona de Lune sledovalo 70 000 diváků. Vítěz utvořil nový rekord dráhy po poválečných úpravách kursu ? 10,30,8.
1950 ? Byla stanovena věková hranice nejméně 6 let.
1952 ? Byl zrušen oblouk dráhy za tribunami a celý kurs byl přeložen dovnitř závodiště. Opět zvítězil kůň připravovaný na military (Vítěz) s Milošem Svobodou.
1955 ? Poprvé se uskutečnil mezinárodní překážkový mítink zemí socialistického tábora. První sovětský kůň Satrap doběhl šestý, celkový počet 20 startujících byl novým rekordem.
1959 ? Třetího vítězství za sebou dosahuje hřebec Grifel.
1965 ? Celý dostih až k poslední proutěné překážce vedla Eva Palyzová s Cavaletem, nakonec však prohrála s Mocnou s Františkem Vítkem.
1972 ? Třetí vítězství Václava Chaloupky s Korokem, který měl být jako roček pro vadný postoj utracen. Třetí žena na startu Jana Nová skončila osmá.
1973 ? Po šedesáti sedmi letech staroval opět anglický kůň Stephen's Society, který s am. Collinsem zvítězil v rekordu dostihu 10:04,9.
1975 ? Na poslední proutěné překážce připravil jasně vedoucího Flanga s jezdcem Grasslem o vítězství Bledax, který pobíhal po závodišti bez jezdce a který Flanga srazil. Podruhé za sebou pak zvítězil již poražený Mor s jezdcem Benšem.
1977 ? Vítězstvím v sedle Václava se žokej Chaloupka se čtyřmi vítězstvími dostal do čela žebříčku jezdců. V průběhu dostihu došlo k 25 pádům.
1981 ? Sagar, dvacátý sedmý kůň, starující za Hřebčín Kladruby, konečně přinesl jeho barvám vítězství.
1983 ? Sagar se stává dalším trojnásobným vítězem Velké pardubické.
1986 ? První ze čtyř vítězství pro trenéra Františka Holčáka získal Valencio. Favorit Erot padl na poslední proutěné překážce vyčerpáním.
1987 ? Na třetí pokus první vítězství Železníka a hned v rekordním čase 09:56,13.
1989 ? Železník napodobil Koroka a Sagara a zvítězil potřetí za sebou. Dotace dostihu byla poněkud neobvyklá ? 109 000 DEM.
1991 ? Nejpopulárnější kůň v republice Železník získává rekordní čtvrté vítězství. V jeho sedle byl vždy Josef Váňa.
1992 ? Demonstrace ochránců přírody proti Velké pardubické přerostla do násilného vniknutí na závodiště a střetu s policií. Nepodařený dostih, ve kterém se Železník neúspěšně pokusil o páté vítězství, vyhrál slovenský Quirinus.
1995 ? Anglický It's A Snip k vítězství svého jezdce Manna doslova donesl. Hrdinou se stal i Zdeněk Koplík, který absolvoval polovinu dostihu s jedním třmenem a přesto skončil s Vinnie druhý.

zdroj: časopis Jezdectví; Jiří Plaček




Všechny publikované fotografie a články jsou chráněny autorským zákonem. Zákaz jejich kopírování bez souhlasu autora.
© Zuzana Buráňová 2003—2024
TOPlist